Den s Národním divadlem

Den s Národním divadlem v 8. C:

- v angličtině jsme dělali velký projekt (překládali do angličtiny, sestavovali a lepili obrázky), bavili se o zajímavostech divadla

- v němčině jsme překládali slovíčka z textu ohledně Národního divadla

- v češtině jsme vyráběli letáky ke sbírce na Národní divadlo nebo psali dopis kamene z Radhoště v základech divadla

- v zeměpise jsme hledali, odkud byly základní kameny dovezeny (z Radhoště, Řípu, Hostýna, Blaníku, Žižkova, Trocnova,…)

- v matematice jsme počítali, kdy byl základní kámen položen

- v dějepisu jsme si povídali o stavbě, požáru a obnově Národního divadla

 

Potom, co Národní divadlo shořelo, vás prosté občany žádáme o pomoc. Přispějte na obnovu Národního divadla, které se stane chloubou českého národa. Za pár let se budete chlubit svým dětem nebo vnoučatům, že díky vám stojí v Praze Národní divadlo. Ukažme Němcům, Evropě a celému světu, co v nás je, postavme společně to nejhezčí divadlo ze všech, neboť my to dokážeme. Dejte svých pár peněz, neškudlete je někde pod postelí, kde je bude o hodnotu ochuzovat inflace. Neboť to, co shořelo, povstane z popela ještě silnější a nádhernější. Děkujeme všem, co přispěli jako praví hrdí občané své země.

Otakar

 

Národní divadlo

 

Můj malý bratříčku,

moc se mi po tobě stýská! Ale mám se tady dobře. Hodně lidí si mě fotí a každému se líbím.

Jsem hodně slavný. Ani na mě neprší a je tu teplo. Je mi líto, že mokneš, ale taky se máš

určitě dobře doma s rodinou. Docela mi vadí, že se na mě tlačí další okolní kameny. Doufám,

že to tady zase shoří, ať se můžu dostat zase domů! Jsem dost bohatý, takže budu mít na cestu zpátky. Už tady tvrdnu dost dlouho a jestli se nevrátím, tak ztvrdnu úplně. A taky

doufám, že se i ty se na mě těšíš! Pozdrav všechny doma a měj se tak, jak chceš. Určitě se brzy uvidíme a zase budem spolu dělat blbosti!

Tvůj velký, milovaný, krásný, oblíbený, ale smutný bratr.

Zdislava

 

Nazdar brácho, jak je v Praze? Mám spousty novinek. Jedna z nich je, že už nežijí s mamkou a taťkou. Někdo mě od nich odtrhl zrovna, když začal slavík Karel zpívat svou oblíbenou píseň Karneval. Od té doby jsem schovaný v dřevěné skříni a jednou za rok mě vytáhne za uřvanými děcky. Jak jsi odešel z Radhoště, tak se celý svět změnil. Na Pustevnách se začalo lyžovat a představ si, že ti shořelo to slavné Národní divadlo. Je mi to moc líto. Prý jsi schovaný ve sklepě a jenom vidíš blesky diváků, co se na tebe přišli podívat. A ten člověk, co mě odnesl, mě ostříhal dohola. Už na sobě nemám svůj vypěstovaný mech. Ani na mě neprší, takže se nemůžu ani osprchovat. Ale není to zas až tak špatné. Našel jsem si nového kámoše. Jmenuje se prupiska. Je hrozně vtipný. Líbil by se ti. Moc nám všem chybíš, doufám, že se máš dobře. Nápis mi, až budeš moct.

Tvůj brácha Hrbol.

Klára